Výhody zelených střech
Aneb, proč si pořídit zelenou střechu a jejich přínosy
Snižují spotřebu volných ploch
Každý den Česká Republika přijde v důsledku přibývající zástavby a dalších faktorů o plochu velkou jako 8fotbalových hřišť. Extrémní nárůst dlážděných a betonových ploch má negativní vliv na vodní režim, kvalitu ovzduší a místní klima. Extenzivní ozelenění s 10-20cm vysokou vegetací na cca 15cm substrátu vytvoří 5-10x více listové zeleně než-li velký trávník ve veřejném parku.
Méně zvířeného prachu
Na rozpálených plochách vzniká vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“). Takto jsou usazené částice prachu a nečistot opět rozfoukány do vzduchu. Díky tomu se vytvoří příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu podstatně omezit.
Chrání před intenzivním slunečním žárem
Pro vyvážené klima pod střechou je ochlazující efekt zelených střech v létě ještě významnější než jejich tepelně izolační působení v zimě. Při teplotě venkovního vzduchu 30°C nepřesáhne teplota v zemině zelené střechy 25°C.
Protipožární ochrana
Ozelenění střechy nabízí ideální protipožární ochranu. Zelené střechy jsou pokládány za nehořlavé a kvalifikovány jako tvrdé zastřešení.
Šíří aromatickou vůni
Divoké byliny v zelené střeše jako například mateřídouška, levandule, hvozdík nebo řebříček vydávají aromatické vůně, které jsou vnímány jako příjemné. Střechy s asfaltovými pásy naproti tomu pod vlivem slunečních paprsků uvolňují výpary, které nejen nepříjemně páchnou, ale mohou být i zdraví škodlivé.
Psychologické účinky
Na rozdíl od neživých střech působí zelená střecha přírodní krásou a příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Pohledy do zeleně mají antidepresivní účinky a zvyšují výkonnost. Louka na střeše se pohybuje ve větru a to působí uklidňujícím dojmem.
Produkují kyslík a ukládají kysličník uhličitý
Vegetace zelených střech stejně jako všechny rostliny váže kysličník uhličitý ze vzduchu a vyrábí přitom kyslík. Dokud zeleň na střeše roste, je vyráběn kyslík za pomocí fotosyntézy. Je-li růst a zánik rostlinných částí v rovnováze, je kysličník uhličitý ve vzduchu absorbován a ukládán v rostlině.
Regulace teploty
Vypařováním vody, fotosyntézou a přítomností vody obsažené v rostlině odnímá rostlina teplo ze svého okolí. Tento ochlazovací efekt může spotřebovat až 90% dopadající sluneční energie. Rostliny mohou díky vypařování a kondenzaci vody omezovat kolísání teplot při střídání dne a noci. Zatímco za horkých dní rostliny teplo spotřebovávají a ochlazují okolí, v noci a v zimě teplo vyrábějí.
Působí jako zvuková izolace
Rostliny redukují zvuk absorpcí (přeměnou zvukové energie na pohybovou a tepelnou), reflexí (odrazem) a deflexí (rozptylem). Rozhodujícím faktorem zvukově izolačního účinku nejsou rostliny, nýbrž substrát. Při tloušťce zeminy 12cm činí snížení hluku cca 40dB a při tloušťce 20cm až 46dB.
Mají tepelně-izolační účinek
Čím hustší porost a tlustší výška rostlinného polštáře, tím je účinek tepelné izolace větší. Část tepla vyzařujícího z budovy je odrážena zpět a část absorbována.
Vytváří životní prostor pro hmyz
Z různých stran slyšíme, jak jsou opylovači ohroženým druhem. Zelené střechy porostlé rozmanitou škálou rostlin vytvářejí životní prostor především včelám, motýlům, čmelákům a střevlíkům.
Zefektivňuje výkonnost FVE
Zelená střecha a fotovoltaika jdou ruku v ruce a navzájem si pomáhají. Pomocí ukládání sluneční energie zelená střecha ochlazuje okolí fotovoltaických panelů. Ty díky chladnějšímu prostředí v letní dny mohou dosahovat až o 20% vyšší výkonnost. Fotovoltaické panely tvoří stín a tak je možné na střeše vysadit i druhy rostlin, které by přímé slunce nesnášely tak dobře.
Čištění vzduchu
Rostliny mohou filtrovat částice prachu a nečistot ze vzduchu. Částice se zachytí na povrchu lístků a déšť je pak spláchne do země. Rostliny mohou rovněž absorbovat plynné škodliviny a aerosoly. Ve znečištěných prostředích dokonce i těžké kovy.
Regulace vlhkosti
Zvláště v suchém vzduchu vypařují zvýšené množství vody, a tím zvyšují relativní vlhkost vzduchu. Na druhé straně mohou rostliny tvorbou rosy vlhkost vzduchu zmenšovat. Mlha tak kondenzuje na lístcích a stéblech zelené střechy a ve formě vodních kapek je odváděna do země.
Ochrana konstrukce
Horko, ultrafialové záření, déšť, zima, led, vítr, ozón… způsobují poškození materiálů na střechách. Rovněž chemické nebo biologické procesy jejich rozpadu. Jestliže se střecha ozelení, sníží se teplotní rozdíl asi na 30°C. Střecha bude také plně chráněna před UV zářením a mechanickým poškozením. Ve spojení dobré skladby pláště a odborném provedení spojů je životnost zelené střechy prakticky neomezená.9
Schopnost zadržovat vodu
Zelená střecha s 20cm substrátu může zadržet až 90mm vody. Na základě své schopnosti zadržovat vodu přispívají zelené střechy ke snížení nebezpečí záplav. Dále také podstatně snižují zatížení městské kanalizace, jelikož oddalují dobu a zmenšují odtok vody z dešťových srážek.
Estetický vliv
Ozeleněný dům lze lépe než jiný přizpůsobit okolí a začlenit do krajiny. Zvláště to platí, probíhá-li střecha až na úroveň zahrady. Navíc je takový dům originální a odliší se od okolní zástavby, to platí především u šikmých střech. Vzhled střechy mění barvy a tvary podle jednotlivých ročních období.
1-Snižují spotřebu volných ploch
Každý den Česká Republika přijde v důsledku přibývající zástavby a dalších faktorů o plochu velkou jako 8fotbalových hřišť. Extrémní nárůst dlážděných a betonových ploch má negativní vliv na vodní režim, kvalitu ovzduší a místní klima. Extenzivní ozelenění s 10-20cm vysokou vegetací na cca 15cm substrátu vytvoří 5-10x více listové zeleně než-li velký trávník ve veřejném parku.
2-Produkují kyslík a ukládají kysličník uhličitý
Vegetace zelených střech stejně jako všechny rostliny váže kysličník uhličitý ze vzduchu a vyrábí přitom kyslík. Dokud zeleň na střeše roste, je vyráběn kyslík za pomocí fotosyntézy. Je-li růst a zánik rostlinných částí v rovnováze, je kysličník uhličitý ve vzduchu absorbován a ukládán v rostlině.
3-Čištění vzduchu
Rostliny mohou filtrovat částice prachu a nečistot ze vzduchu. Částice se zachytí na povrchu lístků a déšť je pak spláchne do země. Rostliny mohou rovněž absorbovat plynné škodliviny a aerosoly. Ve znečištěných prostředích dokonce i těžké kovy.
4-Méně zvířeného prachu
Na rozpálených plochách vzniká vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“). Takto jsou usazené částice prachu a nečistot opět rozfoukány do vzduchu. Díky tomu se vytvoří příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu podstatně omezit.
5-Regulace vlhkosti
Zvláště v suchém vzduchu vypařují zvýšené množství vody, a tím zvyšují relativní vlhkost vzduchu. Na druhé straně mohou rostliny tvorbou rosy vlhkost vzduchu zmenšovat. Mlha tak kondenzuje na lístcích a stéblech zelené střechy a ve formě vodních kapek je odváděna do země.
6-Chrání před intenzivním slunečním žárem
Pro vyvážené klima pod střechou je ochlazující efekt zelených střech v létě ještě významnější než jejich tepelně izolační působení v zimě. Při teplotě venkovního vzduchu 30°C nepřesáhne teplota v zemině zelené střechy 25°C.
7-Regulace teploty
Vypařováním vody, fotosyntézou a přítomností vody obsažené v rostlině odnímá rostlina teplo ze svého okolí. Tento ochlazovací efekt může spotřebovat až 90% dopadající sluneční energie. Rostliny mohou díky vypařování a kondenzaci vody omezovat kolísání teplot při střídání dne a noci. Zatímco za horkých dní rostliny teplo spotřebovávají a ochlazují okolí, v noci a v zimě teplo vyrábějí.
8-Ochrana konstrukce
Horko, ultrafialové záření, déšť, zima, led, vítr, ozón… způsobují poškození materiálů na střechách. Rovněž chemické nebo biologické procesy jejich rozpadu. Jestliže se střecha ozelení, sníží se teplotní rozdíl asi na 30°C. Střecha bude také plně chráněna před UV zářením a mechanickým poškozením. Ve spojení dobré skladby pláště a odborném provedení spojů je životnost zelené střechy prakticky neomezená.9
9-Protipožární ochrana
Ozelenění střechy nabízí ideální protipožární ochranu. Zelené střechy jsou pokládány za nehořlavé a kvalifikovány jako tvrdé zastřešení.
10-Působí jako zvuková izolace
Rostliny redukují zvuk absorpcí (přeměnou zvukové energie na pohybovou a tepelnou), reflexí (odrazem) a deflexí (rozptylem). Rozhodujícím faktorem zvukově izolačního účinku nejsou rostliny, nýbrž substrát. Při tloušťce zeminy 12cm činí snížení hluku cca 40dB a při tloušťce 20cm až 46dB.
11-Šíří aromatickou vůni
Divoké byliny v zelené střeše jako například mateřídouška, levandule, hvozdík nebo řebříček vydávají aromatické vůně, které jsou vnímány jako příjemné. Střechy s asfaltovými pásy naproti tomu pod vlivem slunečních paprsků uvolňují výpary, které nejen nepříjemně páchnou, ale mohou být i zdraví škodlivé.
12-Mají tepelně-izolační účinek
Čím hustší porost a tlustší výška rostlinného polštáře, tím je účinek tepelné izolace větší. Část tepla vyzařujícího z budovy je odrážena zpět a část absorbována.
13-Schopnost zadržovat vodu
Zelená střecha s 20cm substrátu může zadržet až 90mm vody. Na základě své schopnosti zadržovat vodu přispívají zelené střechy ke snížení nebezpečí záplav. Dále také podstatně snižují zatížení městské kanalizace, jelikož oddalují dobu a zmenšují odtok vody z dešťových srážek.
14-Vytváří životní prostor pro hmyz
Z různých stran slyšíme, jak jsou opylovači ohroženým druhem. Zelené střechy porostlé rozmanitou škálou rostlin vytvářejí životní prostor především včelám, motýlům, čmelákům a střevlíkům.
15-Estetický vliv
Ozeleněný dům lze lépe než jiný přizpůsobit okolí a začlenit do krajiny. Zvláště to platí, probíhá-li střecha až na úroveň zahrady. Navíc je takový dům originální a odliší se od okolní zástavby, to platí především u šikmých střech. Vzhled střechy mění barvy a tvary podle jednotlivých ročních období.
16-Psychologické účinky
Na rozdíl od neživých střech působí zelená střecha přírodní krásou a příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Pohledy do zeleně mají antidepresivní účinky a zvyšují výkonnost. Louka na střeše se pohybuje ve větru a to působí uklidňujícím dojmem.
17-Zefektivňuje výkonnost FVE
Zelená střecha a fotovoltaika jdou ruku v ruce a navzájem si pomáhají. Pomocí ukládání sluneční energie zelená střecha ochlazuje okolí fotovoltaických panelů. Ty díky chladnějšímu prostředí v letní dny mohou dosahovat až o 20% vyšší výkonnost. Fotovoltaické panely tvoří stín a tak je možné na střeše vysadit i druhy rostlin, které by přímé slunce nesnášely tak dobře.
1-Snižují spotřebu volných ploch
Každý den Česká Republika přijde v důsledku přibývající zástavby a dalších faktorů o plochu velkou jako 8fotbalových hřišť. Extrémní nárůst dlážděných a betonových ploch má negativní vliv na vodní režim, kvalitu ovzduší a místní klima. Extenzivní ozelenění s 10-20cm vysokou vegetací na cca 15cm substrátu vytvoří 5-10x více listové zeleně než-li velký trávník ve veřejném parku.
2-Méně zvířeného prachu
Na rozpálených plochách vzniká vertikální pohyb vzduchu (tzv. „termika“). Takto jsou usazené částice prachu a nečistot opět rozfoukány do vzduchu. Díky tomu se vytvoří příkrov nečistot a oparu. Ozeleněním střech lze tento pohyb vzduchu podstatně omezit.
3-Chrání před intenzivním slunečním žárem
Pro vyvážené klima pod střechou je ochlazující efekt zelených střech v létě ještě významnější než jejich tepelně izolační působení v zimě. Při teplotě venkovního vzduchu 30°C nepřesáhne teplota v zemině zelené střechy 25°C.
4-Protipožární ochrana
Ozelenění střechy nabízí ideální protipožární ochranu. Zelené střechy jsou pokládány za nehořlavé a kvalifikovány jako tvrdé zastřešení.
5-Šíří aromatickou vůni
Divoké byliny v zelené střeše jako například mateřídouška, levandule, hvozdík nebo řebříček vydávají aromatické vůně, které jsou vnímány jako příjemné. Střechy s asfaltovými pásy naproti tomu pod vlivem slunečních paprsků uvolňují výpary, které nejen nepříjemně páchnou, ale mohou být i zdraví škodlivé.
6-Psychologické účinky
Na rozdíl od neživých střech působí zelená střecha přírodní krásou a příznivě ovlivňuje lidskou psychiku. Pohledy do zeleně mají antidepresivní účinky a zvyšují výkonnost. Louka na střeše se pohybuje ve větru a to působí uklidňujícím dojmem.
7-Produkují kyslík a ukládají kysličník uhličitý
Vegetace zelených střech stejně jako všechny rostliny váže kysličník uhličitý ze vzduchu a vyrábí přitom kyslík. Dokud zeleň na střeše roste, je vyráběn kyslík za pomocí fotosyntézy. Je-li růst a zánik rostlinných částí v rovnováze, je kysličník uhličitý ve vzduchu absorbován a ukládán v rostlině.
8-Regulace teploty
Vypařováním vody, fotosyntézou a přítomností vody obsažené v rostlině odnímá rostlina teplo ze svého okolí. Tento ochlazovací efekt může spotřebovat až 90% dopadající sluneční energie. Rostliny mohou díky vypařování a kondenzaci vody omezovat kolísání teplot při střídání dne a noci. Zatímco za horkých dní rostliny teplo spotřebovávají a ochlazují okolí, v noci a v zimě teplo vyrábějí.
9-Působí jako zvuková izolace
Rostliny redukují zvuk absorpcí (přeměnou zvukové energie na pohybovou a tepelnou), reflexí (odrazem) a deflexí (rozptylem). Rozhodujícím faktorem zvukově izolačního účinku nejsou rostliny, nýbrž substrát. Při tloušťce zeminy 12cm činí snížení hluku cca 40dB a při tloušťce 20cm až 46dB.
10-Mají tepelně-izolační účinek
Čím hustší porost a tlustší výška rostlinného polštáře, tím je účinek tepelné izolace větší. Část tepla vyzařujícího z budovy je odrážena zpět a část absorbována.
11-Vytváří životní prostor pro hmyz
Z různých stran slyšíme, jak jsou opylovači ohroženým druhem. Zelené střechy porostlé rozmanitou škálou rostlin vytvářejí životní prostor především včelám, motýlům, čmelákům a střevlíkům.
12-Zefektivňuje výkonnost FVE
Zelená střecha a fotovoltaika jdou ruku v ruce a navzájem si pomáhají. Pomocí ukládání sluneční energie zelená střecha ochlazuje okolí fotovoltaických panelů. Ty díky chladnějšímu prostředí v letní dny mohou dosahovat až o 20% vyšší výkonnost. Fotovoltaické panely tvoří stín a tak je možné na střeše vysadit i druhy rostlin, které by přímé slunce nesnášely tak dobře.
13-Čištění vzduchu
Rostliny mohou filtrovat částice prachu a nečistot ze vzduchu. Částice se zachytí na povrchu lístků a déšť je pak spláchne do země. Rostliny mohou rovněž absorbovat plynné škodliviny a aerosoly. Ve znečištěných prostředích dokonce i těžké kovy.
14-Regulace vlhkosti
Zvláště v suchém vzduchu vypařují zvýšené množství vody, a tím zvyšují relativní vlhkost vzduchu. Na druhé straně mohou rostliny tvorbou rosy vlhkost vzduchu zmenšovat. Mlha tak kondenzuje na lístcích a stéblech zelené střechy a ve formě vodních kapek je odváděna do země.
15-Ochrana konstrukce
Horko, ultrafialové záření, déšť, zima, led, vítr, ozón… způsobují poškození materiálů na střechách. Rovněž chemické nebo biologické procesy jejich rozpadu. Jestliže se střecha ozelení, sníží se teplotní rozdíl asi na 30°C. Střecha bude také plně chráněna před UV zářením a mechanickým poškozením. Ve spojení dobré skladby pláště a odborném provedení spojů je životnost zelené střechy prakticky neomezená.9
16-Schopnost zadržovat vodu
Zelená střecha s 20cm substrátu může zadržet až 90mm vody. Na základě své schopnosti zadržovat vodu přispívají zelené střechy ke snížení nebezpečí záplav. Dále také podstatně snižují zatížení městské kanalizace, jelikož oddalují dobu a zmenšují odtok vody z dešťových srážek.
17-Estetický vliv
Ozeleněný dům lze lépe než jiný přizpůsobit okolí a začlenit do krajiny. Zvláště to platí, probíhá-li střecha až na úroveň zahrady. Navíc je takový dům originální a odliší se od okolní zástavby, to platí především u šikmých střech. Vzhled střechy mění barvy a tvary podle jednotlivých ročních období.