Rozdělení zelených střech

Rozdělení podle druhu vegetace

Extenzivní střecha
  • mocnost vegetačního souvrství zpravidla 60 – 150 mm
  • minimální požadavky na péči a zálivku
  • vegetace s maximální mírou samoregulace a regenerace bez zásahu člověka
  • výběr druhů je nutné přizpůsobit podmínkám stanoviště
  • nízká vegetace: mechy, rozchodníky a jiné sukulenty, suchomilné trávy a byliny
  • využití: pohledové, nepochozí střechy (příp. pochozí plochy lze vytvořit z dlažby, roštů, štěrku, kamenů apod.)
Polointenzivní střecha
  • mocnost vegetačního souvrství zpravidla 150 – 350 mm
  • vyšší nároky na péči, nutná zálivka v suchých obdobích
  • výběr druhů je nutné přizpůsobit podmínkám stanoviště
  • přechodný typ zelené střechy, který umožňuje vytvoření modelací, lučních porostů a zajímavých variant 
  • vyšší vegetace: rozchodníky, trávy, byliny, některé odolné trvalky a dřeviny
  • využití: pohledové, nepochozí střechy (příp. pochozí plochy lze vytvořit z dlažby, roštů, štěrku, kamenů apod.)
Intenzivní střecha
  • mocnost vegetačního souvrství zpravidla nad 300 mm
  • nároky na péči cca. jako u okrasné zahrady
  • nutný samostatný zavlažovací systém
  • podmínky stanoviště je nutné přizpůsobit požadavkům rostlin
  • výběr rostlin a celková koncepce dle architektonického návrhu
  • kombinace se zpevněnými plochami a mobiliářem
  • vegetace: trávník, trvalky, keře, stromy, příp. užitkové rostliny
  • využití: pochozí a pobytové plochy a střešní zahrady

Rozdělení podle přístupnosti

Nepochozí
  • Střechy běžně nepřístupné, mnohdy z okolí neviditelné.
  • Vegetační souvrství slouží především k hydroakumulaci srážkové vody a přispívá k tepelné ochraně objektu. Jelikož střechu nelze využívat, plyne z toho i požadavek na nízkou cenu a minimální nároky na údržbu. Rozumné řešení: extenzívní zelená střecha se směsí suchomilné vegetace
  • U střech, kde je zelená střecha vidět z okolí plní mj. také estetickou funkci, takže požadavky na vzhled vegetace mohou být vyšší. Rozumné řešení: extenzívní zelená střecha se suchomilnou vegetací, příp. kombinace s lokální výsadbou odolných trvalek a minimální údržbou.
Pochozí
  • Střechy přístupné příležitostně, pouze pro omezený okruh osob.
  • Zelená střecha plní mj. estetickou funkci. Podle míry využití je třeba najít vhodný kompromis mezi vzhledem, nároky na údržbu a cenou. Rozumné řešení: extenzívní polointenzívní, intenzívní zelená střecha, případně kombinace variant.
Pobytové
  • Střechy běžně přístupné, určené k pobytu osob a pro veřejný provoz
  • Vhodným řešením je intenzívní zelená střecha, např. s trávníky, výsadbami trvalek a dřevin a s pravidelnou údržbou. 
    Polointenzívní nebo extenzívní varianta je nevhodná, resp. možná pouze za předpokladu důsledného zamezení vstupu lidí a zvířat do vegetačních ploch. 

Rozdělení podle funkce

Biodiverzní – zvýšená druhová pestrost rostlin. Atraktivní pro hmyz.          

Fotovoltaické – k efektivnější výrobě el. energie

Pěstební – sekundární zemědělská půda

Retenční – jejím cílem je co největší zadržení srážkové vody a jejího odtoku

Rozdělení podle vegetačního souvrství

Jednovrstvé – vhodné především pro extenzivní střechy a pro strmé instalace    

Vícevrstvé – obsahuje dodatečnou vrstvu, či vrstvy. Například hydroakumulační minerální vata, vrstva drenáže atd…

Rozdělení podle sklonu

Ploché – (do 5°) nejběžnější typ střechy, na kterou se instaluje zelená střecha, Snadná instalace a údržba

Šikmé s mírným sklonem – (> 5° – 20°) typicky pultová střecha s mírným sklonem.

Šikmé s velkým sklonem – (> 20° – 45°) střechy s velkým sklonem, kde je nutné zajistit substrát proti sesuvu.   

Strmé (> 45°) speciální typy střech, individuální řešení, blíží se zeleným fasádám

Rozdělení podle sklonu prostorové vazby na terén

V úrovni s parterem

V dotyku s parterem

Bez dotyku s parterem

* Parter je výraz používaný pro označení přízemní části architektury nebo zahrady.

Zdroj: https://www.zelenestrechy.info/